Výstaviště - Masarykovy sady v Mladé Boleslavi

Ve 20. století zažila Mladá Boleslav dvě reprezentativní výstavy. Pro první z nich, Severočeskou výstavu v roce 1912, byl v návaznosti na nové veřejné budovy v Palackého ulici, jež měly reprezentovat sílu města na přelomu dvou století, vybudován důstojný výstavní areál. Ten byl pak v souvislosti s další severočeskou výstavou v roce 1927 rozšířen o nové pavilóny.

V roce 1912 zde byla uspořádána velice významná hospodářská a průmyslová výstava – Severočeská výstava hospodářská a živnostensko-průmyslová. Pro potřeby této výstavy došlo k úpravám parku Výstaviště, který se dodnes nachází v centru města. Autorem projektu výstavních pavilonů byl František Janda. Vznikl také malý hudební pavilon, který dodnes slouží jako kavárna a několik soch. Celkem výstava přilákala kolem 300 000 návštěvníků.

Pro činnost KPU měl velký význam rok 1927, kdy Mladá Boleslav byla znovu dějištěm Severočeské výstavy. Trvala celé tři měsíce a navštívilo ji téměř 750 000 osob. K nejvýznamnějším návštěvníkům patřil prezident T. G. Masaryk. Po velkolepé výstavě zůstal zachován jediný pavilon, který později KPU využíval pro své výstavy a přednášky.

Výstaviště bylo založeno v roce 1912 v souvislosti se Severočeskou hospodářskou výstavou na bývalé “ šámalovské zahradě “ a cvičném poli rolnické školy. Architektem této výstavy byl František Janda (mimo jiné i projektant poděbradských lázní). Tím byl dán základ příštího parku.

Na ploše Výstaviště se r. 1927 konala další výstava Severních Čech, která měla podpořit českou živnost. Výstavy se zúčastnilo přes půl milionu návštěvníků, mimo jiné i prezident Masaryk. Architektem této výstavy byl Jiří Kroha. Před touto výstavou došlo k odstranění veškeré zeleně, která zde rostla. Po výstavě oslovili radní města uznávaného architekta Josefa Kumpána (rodáka z Mladé Boleslavi), aby pro tuto plochu navrhl novou koncepci. Podle této koncepce byl park založen. Od roku 1948 přešla správa parku Výstaviště pod Městský národní výbor. Do roku 1950 byl park intenzivně udržován. V následujícím období se neprováděla téměř žádná údržba. Obnova zeleně na ploše parku Výstaviště se, v důsledku havarijního stavu některých stromů, začala řešit až v roce 1995. K důkladné rekonstrukci a obnově parku podle původní koncepce došlo v roce 2012. Součástí této investice spolufinancované evropskými dotacemi byla úprava cest, zeleně, mobiliáře, rekonstrukce kašny i odstranění pahorku s podzemním krytem a nová parková úprava prostoru s pomníkem J. A. Komenského mezi sokolovnou a divadlem.

246

247

248

249

254

255

256

257

258

259

260

261

262

263

264

265

266

267

268

269

270

271

272

273

274

275

252

253

250

251

381

411

cleaner

 

Upoutávka - Ručně modelovaná keramika Blanka

 

Ukázka z díla

 

 

 

Připomínky a doplnění k fotografiím

 

Moje vzpomínky

Oblast kolem Výstaviště jsem začal pořádně vnímat, když jsem se stal školákem. Základní vzdělání jsem pobral na 5.ZDŠ v Palackého ulici, prohluboval jsem ho pak na vedle stojící SVVŠ. Výstaviště mě vždy oslovovalo. Tyčila se tam socha J.A.Komenského, voda tryskala z fontány v kašně s dívčím aktem držící v rukou lotosový květ od K. Kotrby, moc se mi líbila sousoší V. Sapíka Tančících žen. Výstaviště s hudebním altánem uprostřed bylo obklopeno mnoha významnými a hezkými stavbami. Na západním okraji výstaviště bylo městské divadlo, sokolovna, na druhé straně kino Svět.

Pamatuji, že vždy byl park na Výstavišti dobře upravený a místem k odpočinku a rozjímání.

 

Pamětník a autor : Jaroslav Votava, jv@aktualita.cz (opište)