Školní budova byla postavena v období od května 1883 do srpna 1884 stavitelem Aloisem Elhenickým podle návrhu arch. Josefa Srdínka v novorenesančním slohu. Zřídila ji tehdejší holešovická obec pro své žáky, kteří měli možnost navštěvovat na tehdejší dobu moderní školní budovu vybavenou tělocvičnou, kaplí s varhanami, kabinety s obrazy, jednoduchými fyzikálními přístroji. Topilo se uhlím ve vysokých kulatých kamnech. Na počátku 20. století byl do budovy zaveden plyn, který se používal i ke svícení. Elektrický proud a ústřední topení byly zavedeny až po 1. světové válce.
Kořeny holešovické oděvní školy sahají do roku 1956, kdy zahájila svoji činnost pod názvem Průmyslová škola oděvní. Za dobu své 60leté existence změnila holešovická škola několikrát své jméno i cestu své orientace, vždy si však zachovala své jedinečné zaměření na oděv.
někdy též Holešovická tržnice je památkově chráněný areál, který se nachází v prostoru mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím. Budovy v areálu nesou prvky secese a novorenesance a byly vybudovány v letech 1893–1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici. Od roku 1993 je areál chráněn jako kulturní památka.
v Holešovicích je římskokatolický farní kostel postavený v letech 1908–1911 v pseudogotickém slohu podle projektu architekta Františka Mikše. Nachází na Strossmayerově náměstí v Praze 7 - Holešovicích na území někdejší vsi Bubny. Od roku 2015 je chráněn jako nemovitá kulturní památka
byla postavena jako jedna ze sedmi provizorních stanic v roce 1942 v období protektorátu Čechy a Morava. O výstavbě bylo rozhodnuto také na základě předpokladu hrozících náletů spojeneckými letadly v průběhu 2. světové války. Rozhodnutí vydal tehdejší velitel hasičského sboru v Praze, plk. Bruno Petersen, dříve požární ředitel města Düsseldorf. Toto zásadní rozhodnutí lze považovat za historicky první plošné pokrytí území hlavního města Prahy. Stanice Holešovice byla poslední dochovanou stanicí z této doby.
Richtrův pivovar Bubny (U Kejřů) v Praze-Holešovicích je zaniklý pivovar, který stál na severním předmostí Hlávkova mostu mezi mostem, budovou bývalé Úrazové pojišťovny dělnické a kostelem svatého Antonína Paduánského. Pivovar byl založen před rokem 1745 jako součást hospodářské usedlosti obce Bubny
později známá též jako budova Dopravních podniků, se nachází na holešovickém předmostí Hlávkova mostu na začátku Bubenské ulice. Stojí v blízkosti stanice metra Vltavská, Strossmayerova náměstí a Bubenského nádraží. Tato funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí a krémově bílým obkladem je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Budova byla postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže na pozemcích bývalé továrny na klobouky bratří Böhmů.[3] Výstavbou nové budovy, jež byla slavnostně otevřena 7. března 1935, v den 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, vzniklo 33 000 m² kancelářských ploch s tehdy nadstandardním, velmi moderním vybavením. Za zmínku stojí například systém teplovzdušného topení typu Carrier, který budovu řadil k prvním plně klimatizovaným stavbám v Československu, či dvojice výtahů typu páternoster, které v budově stále fungují.
Vedle kancelářských prostor Elektrických podniků se v budově nacházely i propagační místnosti, předprodej jízdenek, velký kulturní sál nebo archiv. Součásti budovy bylo také zdravotní středisko a lázeňské zařízení pro zaměstnance Elektrických podniků.
je monumentalistická stavba v ulici Milady Horákové čp. 479/19 v Praze 7, Holešovicích. Nárožní budova stojí mezi ulicemi Milady Horákové č.19, 21, ulicí Františka Křížka č. 7, 9 a ulicí Letohradská č. 2. Byla postavena v roce 1922 podle návrhu architektů Josefa Herinka a Václava Sluníčka a dostavěna ve funkcionalistickém stylu v roce 1935 podle návrhu architekta Jana Chládka
je lidový název pro funkcionalistický blok třinácti luxusních nájemních domů na pražské Letné s výhledem na Pražský hrad a Letenskou pláň. Jméno „Molochov“ se objevuje již v době stavby v roce 1937, původ názvu pravděpodobně vychází z pejorativního označení této mohutné budovy (od slova moloch) stavebními dělníky. Stavba byla dokončena roku 1938. Od roku 1964 je objekt chráněn jako památka.
Upoutávka - Ručně modelovaná keramika Blanka
Ukázka z díla
Tyto stránka jsou součástí webu Aktualita
Kontakt na autora
Nové fotografie ***
Výstava Holešovice-Bubny ***
Ulice Na Zátorách
Ulice Partyzánská ***
Bubny a Bubenské
nábřeží ***
Další ulice
Dráha, nádraží ***
Elektrárna *** Domy
*** Holešovické
hospody
Veletržní
palác *** Výstaviště
*** Kolem Vltavy
*** a další
Aktualizace proběhla : 26.04.2025